Statutární město Brno
městská část Brno-Žabovřesky
Horova 28
616 00   Brno
tel: 549 523 511
fax: 549 213 615
e-mail: info@zabovresky.cz
elektronická podatelna: podatelna.zabovresky@brno.cz
ID datové schránky: n97byjq
IČ: 44992785
DIČ: CZ44992785

Bankovní spojení: 14327514/0600
Statutární město Brno
HC Kometa Brno
Projekt Česká Obec

O městské části Brno-Žabovřesky

Dnes již bohužel nelze přesně určit období, kdy na křižovatce dvou cest – z Brna na hrad Veveří a z Králova Pole do Jundrova, tedy zhruba v místech nynějších ulic Štursova a Sochorova – začaly vznikat první zárodky původně zeměpanské vsi. První opravdu seriózní historická zmínka pochází totiž až z roku 1314 a Žabovřesky jsou zde již uváděny jako svobodný šlechtický majetek. Zároveň v těsném sousedství (zřejmě v místech dnešní ulice Maničky) rovněž existovala další vesnice jménem Manice. Ty jsou prvně připomínány v roce 1322. Obě obce, jejichž osudy byly často společné, byly roku 1323 přifařeny k nově postavenému kostelu v Komíně, čímž jejich obyvatelům odpadly zdlouhavé cesty do brněnských kostelů.

V průběhu 14. století a první poloviny 15. století se majitelé Žabovřesk a Manic často měnili. Vsi patřily střídavě (někdy i společně) různým brněnským měšťanům či drobné šlechtě. Z listiny z roku 1366 víme, že v této době dokonce stála v Žabovřeskách tvrz – tedy opevněné středověké sídlo. K důležité události dochází v roce 1469, kdy dědicové bohatého brněnského měšťana Michala Kunigsfeldera – Antonín a Burkard Langeovi, jinak členové kartuziánského řádu – darovali Žabovřesky i Manice klášteru v Králově Poli. Zájmy brněnských měšťanů v obou vsích jsou postupně utlumovány, žabovřeská tvrz zaniká a posléze za blíže neznámých okolností přestává existovat i samostatná ves Manice, jejíž pozemky jsou nastálo připojeny k Žabovřeskám.

První konkrétní údaje o počtu domů v Žabovřeskách pocházejí z počátku 17. století. Ves tehdy tvořilo 26 zemědělských usedlostí s poli a vinicemi. Po třicetileté válce byly opuštěné pouze tři domy, do r. 1673 však již byly opět osazeny. Válečné škody tak postihly zřejmě hlavně vinice, neboť v témže roce jich ještě padesát čtyři zůstávalo neobdělávaných. Do roku 1750 vzrostl počet domů na čtyřicet čtyři. Kromě těchto patřily k Žabovřeskám ještě vrchnostenská hospoda a nedaleký Kamenný mlýn na břehu Svratky. Podle záznamů z roku 1771 žilo v obci 319 obyvatel.

Podstatné změny se pak odehrály v období reforem císaře Josefa II. Stejně jako mnoho jiných kláštěrů byl v roce 1782 zrušen i královopolský a jeho majetek přešel do správy náboženského fondu. O dva roky později byl rozparcelován panský dvůr a na jeho pozemcích vznikla nová vesnice jménem Vinohrádky. Nové domy byly stavěny podél dnešní ulice Horova (mezi Burianovým o Rosického náměstím) a vytvořily tak hlavní osu pozdějšího předměstí. V roce 1790 měly Žabovřesky 66 domů s 360 obyvateli, ve Vinohrádkách již stálo 30 domů, v nichž bydlelo 160 osob. Obě vesnice se postupně stavebně propojily, a tak bylo v roce 1843 přikročeno i k administrativnímu sloučení. Vinohrádky se staly osadou Žabovřesk.

Významný vliv na vývoj obce měly události let 1848-1850 včetně zrušení poddanství a dalších správních změn. Samostatné Žabovřesky si tak konečně mohly svobodně zvolit vlastní obecní samosprávu. Původní zemědělský charakter obce se začal měnit, převahu nabývali dělníci, řemeslníci a příslušníci jiných povolání, kteří nacházeli zaměstnání v Brně. Zástavba se rychlým tempem rozšiřovala. Zatímco ještě v polovině 19. století žilo ve vsi 800 lidí, v roce 1910 to bylo již 5 738 obyvatel. Fungovat začal i společenský a kulturní život, vznikaly čtenářské a divadelní spolky, v roce 1898 došlo i k založení místní organizace Sokola.

Výrazný nárůst obyvatelstva si vyžádal též postavení vlastních škol, neboť doposud žabovřeské děti musely chodit až do Komína. V roce 1888 byla otevřena škola v dolní části nynější Horovy ulice. Brzy však přestala kapacitně dostačovat, a tak již roku 1908 stála další školní budova na dnešní Sirotkově ulici. Proměna Žabovřesk z bývalé zemědělské vesničky na brněnské předměstí byla dokončena, a proto byly v roce 1919 připojeny k Brnu, pod jehož městskou správu nadále příslušely.

Žabovřesky na počátku 20. století

(Žabovřesky na počátku 20. století)


Výstavba v období první republiky byla orientována především na atraktivní pozemky ve svahu Kraví hory a pod Wilsonovým lesem, kde nové vily a rodinné domy postupně splynuly s Masarykovou čtvrtí. Bylo zde realizováno mnoho kvalitních projektů, z nichž lze jmenovat například vlastní vily architektů Jurkoviče (postavena již v roce 1906) a Fuchse. Evropským unikátem pak bylo postavení experimentální funkcionalistické kolonie “Nový dům”, na jejímž vybudování se podílelo několik špičkových československých architektů. Kolonie byla vystavěna u příležitosti výstavy v roce 1928 dle návrhu osmi význačných architektů, předních představitelů funkcionalismu a konstruktivismu u nás.

Kromě bytových domů však v této části Žabovřesk vznikly i dvě významné brněnské instituce: Kaunicovy studentské koleje (postaveny v letech 1922-1923) a dětský domov Dagmar z roku 1930 – fukcionalistická stavba dle návrhu Bohuslava Fuchse.

Během 2. světové války byly bohužel právě Kaunicovy koleje přeměněny na věznici gestapa a vojenské baráky na hranicích žabovřeského katastru na koncentrační tábor Pod Kaštany. Těmito zařízeními prošlo v letech 1940-1945 na 35 tisíc osob, z nichž bylo více než 600 popraveno či umučeno. Kaunicovy studentské koleje jsou nyní vyhlášeny Národní kulturní památkou.

Po roce 1945 pokračovala zejména výstavba bytových domů, které postupně zaplňovaly volné prostory mezi původní zástavbou Žabovřesk a Králova Pole. Část nájemních domů vyrostla již v 50. letech, velké panelové sídliště pak v období let 1966 – 1977 dokončilo organické propojení Žabovřesk s Brnem a jeho předměstími. Na svazích Palackého vrchu navázaly na sídliště řadové, místy terasové rodinné domky.

V důsledku pádu komunistického režimu došlo v roce 1990 k podstatné změně ve správním uspořádání města Brna. Byly zrušeny dosavadní obvodní národní výbory a vytvořeno nové rozdělení na městské části s vlastní samosprávou. Sídlem Úřadu městské části Brno-Žabovřesky se stal v roce 1994 nově vybudovaný komplex radnice. Žabovřesky se po více než sedmi stoletích své existence dočkaly i vlastního kostela. Od roku 1995 stojí na místě bývalé otaroře, ve které v období let 1939 – 1950 působil salesiánský řád.

Žabovřesky - panorama

(Žabovřesky - panorama)

S více než 24 tisíci obyvateli patří dnes Žabovřesky mezi největší brněnské městské části. Díky své poloze, bohatou zelení a poměrně kvalitní zástavbě s mnohými architektonickými zajímavostmi jsou pak bezesporu i jednou z nejhezčích čtvrtí Brna.

Podle zadaného hledání nebyla nalezena žádná shoda